Autobusový výlet - Javorníky
Dlouho jsem se rozhoupával k napsání tohoto reportu... Kde začít? Já to vezmu od konce! Tak si to představte:
Je pondělí 25.září a já jsem v práci, přijde za mnou pr. duch. (však vy víte že to není nadávka), pan z údržby a povídá: "tak to vám nevyšlo počasí co? Ono když je slunečno, tak je tam krásně!" a pokračoval: "Já jsem ti Karle nechtěl říkat předem, ale mákli jste si..." Ano mákli pane Žák. "No my už jezdíváme autem až na Kohútku, ale taky jsem si to vyšlápl" povídá. Ale určitě ne za takového počasí co my.
V neděli 24. zaří už tolik nepršelo, ale hlavní cíl našeho dvoudenního turistického výletu jsme nenavštívili, respektive jen tři nebo čtyři odvážlivci se to ráno vydali na plánovanou tůru samými Javorníky. My všichni ostatní, co jsme měli ještě mokro v botách od soboty, jsme si užili náhradní program. Navštívili jsme muzeum sklářství v Karolínce a místní muzeum ve Velkých Karlovicích a na závěr jsme si dali 3km kopeček na Bačkárku, před cílem jsme samozřejmě kapku zmokli, ale ten největší déšť jsme naštěstí už pozorovali z poza okna.
V sobotu odpoledne jsme byli rádi že jsme dorazili na chatu Spartak ještě kousek nad Kohútkou, i když všichni zmoklí a já navíc i zablácený... Večeře byla vynikající a pozdější zábava ve stylu někdejšího Čmaňova KUFRu byla taky super! Moc jsme se nasmáli. Upřímně, že už tu sobotní vycházku máme za sebou a že jsme ji přežili víceméně ve zdraví.
V sobotu 23. září ráno, opět nevěstilo žádné komplikace, informaci o jaký krpál dnes půjde si výše jmenovaný pan údržbář nechal až na pondělí po zájezdu. Takže jsme ještě v dobré náladě v šest hodin vyjeli od sokolovny.
Do Halenkova jsme dorazili asi v deset hodin. Vystoupili, jsme z autobusu, "super neprš..." v tu ránu se rozpršelo a déšť nás se střídavou intenzitou doprovázel až do cíle. První kilometr byla pohoda, klídek, tabáček (jak já nesnáším Chinaski! ), po asfaltu, nevěda co nás čeká jsem se ještě rouhal, to by mohlo být takto až k chatě! No nebylo, silnice se točila doprava, ale značka neúprosně ukazovala rovně! Pardon, to není přesný výraz, značka ukazovala do nebe! Ku..a!!! To musely opadat v Beskydech všechny šišky i z ovocnejch stromů! Jsem se rozhlížel jestli někde neuvidím lano za který bych se přitáhnul. No nebylo tam. "Vždyť nikdo neříkal, že si mám zabalit horolezeckou výbavu!" Rozhodně mám raději chůzi do kopce než z kopce. O správnosti svého tvrzení jsem se měl teprve přesvědčit.
Cestou jsme dorazili na Československou hranici. Cesta šla zase z kopce, ale vylepšená o kameny! Moje nejvíc neoblíbená cesta, jak by jistě naznal Forrest Gump. Naštěstí pro všechny jsem hrdina i s tím malým há.
A takhle se nám zase stoupání a klesání střídala, až jsme přišli ke klesání, ne nepodobnému tomu úvodnímu stoupání. Akorát opačně. "Tak fajn!" Spodní konec jsme jen tak v mlze tušili. Po rekognoskaci terénu jsme se jali k sestupu. Vybral jsem si slovenskou stranu, úplně krajem držíce se větví a keřů. Zhruba v půli kopce náhle porost skončil. "Výborně! Tak teď to v klidu sejduuuuuuuuuu..." Ta jízda po zadku se zdála nezastavitelná! Tak po deseti metrech se mi podařilo zapíchnout paty do bláta a zastavil jsem. Poseděl jsem si moment a přemýšlel jak budu pokračovat. A jak si tak nahlas přemýšlím a říkám: "tak to po té sedince sjedu až dolů když už sedím", ale Markéta mě povzbuzovala, ať stoupnu. dobře, takže musím se dostat ještě více bokem do lesa... Vzepřu se na dlaních a odlepím se od země. A jak se nadzvednu a postavím se, tak sejduuuuuuuuu... dalších už asi jen pět metrů cesty v sedě... poté se mi už podařilo dostat se hlouběji do lesa a sejít.
Pak už jsme vyšplhali na vrchol Krkostěny a tam si chvilku oddechli. Markétě jsem na místě slíbil, že už jí to nikdy neudělám! "Už tě nikdy nevezmu se sebou!" A ona na to: "No to mi nezní moc hezky!" Tak jsem dodal, však já už s těmi turisty nikam nejedu! Co myslíte? Poradíte mi v komentáři na Facebooku KČT Velké Opatovice? Nebo chcete i jiné informace? Zajímají vás další akce KČT, odbor Velké Opatovice? Hledejte tamtéž!
Fotogalerii hledejte na odkazu: https://www.zonerama.com/Link/Album/3773915
Za KČT, odbor Velké Opatovice vás zdraví Kája Hrdina