Smolenská přehrada, památník letců, Napoleonův památník, Sanatorium Jevíčko

Z Velkých Opatovic vystoupáme severním směrem do sedla pod vrcholem Smržovec a lesem sejdeme k vodní nádrži Smolná, která je oblíbeným místem pro koupání. Cesta opět stoupá na Červený kopec k památníku, upomínajícímu na tragickou událost v květnu 1949. Při letecké havárii zde tehdy zahynulo sedm letců. Nedaleko za hřebenem pak stojí prostý, asi tři metry vysoký kamenný pomník s bronzovou deskou - Napoleonský
památník k uctění památky raněných vojáků, kteří zaplavili zdejší kraj po Napoleonově prohrané bitvě u Lipska (18. a 19. října 1813) a zde zemřeli. Bylo to 215 Rakušanů, 133 Francouzů, 20 Prusů a 8 Rusů. Špitály byly zřízeny v Jevíčku, Velkých Opatovicích a Laškově. Pod námi je za tělesem nedostavěné dálnice z doby 2. světové války starobylé Jevíčko a nad ním kouzelný kostelík sv. Bartoloměje. Pokud nechceme pokračovat v cestě dál, můžeme sejít podél známého plicního sanatoria do Smolné a po osvěžení ve smolenské nádrži se vrátit zase zpět do Opatovic.

Velká Roudka - zaniklé malé lázně

Majitel borotínského statku založil, v duchu tehdejšího módního trendu, v roce 1839 ve Velké Roudce, které byly součástí jeho panství, malé lázně. Bývaly navštěvovány hosty až z Vídně, zvláště poté, co cestu usnadnila nově vybudovaná železniční trať z Velkých Opatovic do Skalice nad Svitavou (uvedena do plného provozu 18.5.1908). Ze staré slávy zůstaly opuštěné lázeňské budovy a Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou. Příchozího však překvapí na místě zvláštní uklidňující pocit. Může si představit odvátou atmosféru a zvuk kočárů přivážejících hosty, kteří před chvílí vystoupili z dýmajícího vlaku na opatovickém nádraží.

Kdysi se zde vystřídalo za sezónu více jak 500 hostů, kteří bydleli v lázeňských vilách Svornost, Mignona - Věra, Myslivna, Keusche. Hosté bývali ubytováni i privátně po různých staveních ve vesnici. Majitelé sami pak spávali na půdě. Lesní cesta z Opatovic vedla kolem potoka. Byla tehdy sypaná pískem. Byla to romantická procházka, mimo lázeňské hosty ji volilo i mnoho opatovických občanů o nedělních svátečních "špacírech". I když cesta už dávno není sypaná pískem, nahradila ji asfaltová silnička, lze pouze vřele doporučit (z Opatovic cca 2 km).

Opatovické hradisko - výlet do tajemné minulosti

Asi 1,5 km jižně od města.

 Nalezneme zde zbytky prastarého opevnění. Hradisko ve výšce 513m vybudoval před koncem starší doby bronzové lid věteřovské kultury. Osídlenou plochu přibližně podkovovitého tvaru chránil zpočátku jen násep.
V halštatské době bylo opevnění přebudováno a zesíleno. Z té doby pochází nálezy keramiky slezskoplatěnické kultury lidu popelnicových polí. To byli současníci a východní sousedé známých Keltů v 8./7. stol. až k počátku 6. stol. př. Kr.
Do skály pod hradiskem jsou vytesány reliéfy zpodobňující básníka Petra Bezruče (z r.1947) a skladatele J.B.Foerstra (z r.1950), jejichž autorem je sochař Karel Otáhal. Hradisko je přístupné po červené turistické značce.

Turistické zajímavosti v obci:

Barokní zámek: Byl postaven v roce 1757 v barokním slohu, poslední přestavba byla v roce 1913. Od 2. května 1924 je zámek ve vlastnictví města
Velké Opatovice. 2. ledna 1973 částečně vyhořel. Dostavba pod názvem Fosili byla zahájena v roce 1990. V současné době je v zámku umístěno městské muzeum s pamětní síní ak. sochaře K. Otáhala, který ve Velkých Opatovicích žil 30 roků. V budově je umístěn i městský úřad a stálé kino. V okolí zámku se rozprostírá na 13,5 hektarech krásný park se vzácnými dřevinami a sochou B. Smetany v nadživotní velikosti od ak. soch. K. Otáhala. Je zde i areál letního kina. Ve městě lze vidět zajímavé barokní sochy.
Zámecký park: Původní barokní zahrada, založená (nebo rozšířená ?) kolem roku 1757, se rozkládala v těsném sousedství zámku, od brány k zámku vedla oboustranná dlouhá příjezdová alej. Přední zahrada byla upravena koncem 18. století a rozšířena o zadní rozlehlou přírodně krajinářskou část podél potoka s rybníkem (dnes zrušen). Hlavním prvkem téměř 13,5 hektarového parku je v současnosti podlouhlý, mírně se svažující palouk, lemovaný lesnatými kulisami, na jejichž okrajích rostou mohutné stromy. Cenné jsou zbytky původního parku z druhé poloviny 18. století a výsadby z poloviny 19. století. Za zmínku stojí torzo snad nejstarší živé lípy na Moravě s obvodem kmene přes 11 metrů i borovice černá se sedmi kmeny a výškou okolo 30 metrů.
Kostel sv. Jiří: Je jednou z dominant města. Je zajímavý svojí barokní výzdobou a oltářním reliefem sv. Jiří v boji s drakem ve velikosti 4 x 4?m, který je rovněž dílem ak. soch. K. Otáhala. Stavba kostela sv. Jiří ve Velkých Opatovicích pochází z let 1790 - 1791 a nahradila barokně přestavěný gotický chrám z 2. poloviny 14. století. Oltář pochází z roku 1791. Svatostánek, konzoly i zdivo oltáře zhotovil z umělého mramoru brněnský mistr František Kösler. Reliéf sv. Jiří na stěně za oltářem byl vytvořen v roce 1951 mistrem Karlem Otáhalem z Prahy jako příspěvek k 160. výročí postavení kostela.
Další turistické aktivity
2 km severně od města je údolní nádrž Smolenská přehrada o rozloze 3 ha, kde je možnost koupání bez služeb. Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku, za příhodných sněhových podmínek i pro lyžování (běžky).
Doporučujeme návštěvu okolních obcí, místních částí Velkých Opatovic:
Velká Roudka - v obci Františkův pramen s kvalitní pitnou vodou, pozůstatek zaniklých lázní, založených v roce 1839.
Svárov - v blízkosti obce doporučujeme navštívit skalní útvar Kamenná svatba, opředený pověstmi. Nalézá se v lese 1?km jihovýchodně od obce. Je přístupný po červené turistické značce.
Bezděčí u Velkých Opatovic - V obci je zachováno jediné roubené stavení v oblasti Velkýc Opatovic.
Korbelova Lhota - Jméno vzniklo pravděpodobně podle největšího hospodáře ve vsi. Ještě v roce 1848 zastávali Korbelové funkci rychtáře. Poslední z rodu Korbelů zemřel v roce 1994.
Brťov u Velkých Opatovic - jméno odvozeno od brťování, tj. chovu včel v dutinách stromů, zkrácenina dříve používaného názvu Brťoví.