Hrubý Jeseník 28.-29.9.2019
Po letní pauze vás všechny srdečně zdravím! Nejprve vám chci poděkovat za to, že moje články čtete. O to víc vám chci poděkovat, že mě za ně dokonce i chválíte. Tak to mohu být na sebe opravdu hrdý. Slibuji vám, že se vždy pokusím o našich akcích poreferovat. To abyste věděli. A nebo v tom nejlepším případě si připomněli, protože jste byli s námi. Na začátku tohoto článku vám každopádně slibuji, že ještě než ho dočtete , budete vědět jak snadno vydělat sto korun českých! Ale pěkně popořadě...
Je ráno, sobota 28.9.2019 a zvoní budík.... Svátek. Svatého Václava. Co tak brzy? A jo! V šest odjíždí autobus! Tak vstávat! Do batohu přibalím ještě jeden svetr, připravím si svačinu a pak už hurá k sokolovně. V 6:00 odjezd směr Mohelnice, Šumperk, Petrov nad Desnou, Skřítek.
I s nadstandardně dlouhou zastávkou v Šumperku přijíždíme na Skřítek těsně po deváté hodině. Někteří, stejně tak i já, se vydáváme ihned na trasu. Někdo vyčká až otevřou občerstvení. neboť podél naší cesty žádné občerstvení není. Začátek vůbec nevěstil nic o tom, že by nás mělo čekat půl kilometrové převýšení na pěti a půl kilometrech. Ale každá vyasfaltovaná rovinka jednou končí.
Pomalu ale jistě jsem začal vyklízet čelo naší výpravy. A po pár stoupáních v mlze, nemohl jsem si nevzpomenout na předloňskou Krkostěnu v Javorníkách. Takhle jsem se nějak vyškrábal na Jesenickou lyžařskou magistrálu, kde se v odpočinkové budce nacházelo několik kolegyň a kolegů z naší výpravy. Teď tu bylo na vybranou. Nevím proč jsem si vzpomněl na záběr z jednoho filmu, jak Morfeus dává Neovi na vybranou červenou nebo modrou. Přede mnou byla tedy zelená a žlutá. Značka. Neo vybíral mezi kapslemi. Já a další tři souputníci jsme si zvolili žlutou. Ta vedla po lyžařské magistrále až na Alfrédku. Sice to bylo dál, ale o to lepší cesta. A studánku jsme taky viděli. Sice né Jelení, ale co už. Zelená značka vedla stále na horu a přísahám kolmá stěna se na hoře ztrácela v mlze. Na to jsem fakt neměl.
Na Alfrédce jsme se opět setkali s těmi zdatnějšími kolegy co se nezalekli žádného stoupání. Z jejich vyprávění vím, že hřebeny Hrubého Jeseníku byly jak se dalo čekat, utopeny v mracích. Poté co jsme omrkli co zbylo z vyhořelé chaty na Alfrédce, opustili jsme magistrálu a občas se nám otevřela nějaká vyhlídka. To jsme viděli protilehlé kopce v mlze. Nevím o nikom kdo by tu sobotu zahlédl Praděd.
Takhle jsme došli do Karlova do penzionu U Bohouše. První kontakt s personálem nebyl zrovna šťastný. Prý nás čekali později. Navíc tam měli jakýsi autobus turistů na oběd. Pak už to bylo jen lepší. Jen ta večeře byla slabší, trošku nedovařená rýže. A té rýže trošku. Troška rýže co potřebovala trošku dovařit.... Takže kvůli žebírkům v Pizzerii Praděd jsem propásl soutěžní kvíz u Bohouše. Ale zase jsem zahnal hlad.
Druhý den ráno, po snídani co byla až v půl deváté, ale za to byla královská, jsme odjížděli na start nedělní vycházky až po půl desáté. Osazenstvo z našeho pokoje si udělalo vlastní program přímo v Jeseníku. Nicméně, ti co se toho nebáli nastoupili trasu na Rejvízu. Přes Zlatý Chlum přišli do Jeseníku. Ale nezávisle na sobě mi pak sdělovali že jsem neudělal chybu, že jsem nešel s nimi. Podle všeho byly cesty poškozeny kvůli těžbě napadeného dřeva, tím surovcem kůrovcem. Což bylo patrno pohledem od Priessnitzových lázní na protější kopce s vytěženými lysinami. Areál Jesenických lázní je opravdu hezký. Po vycházce po kolonádě následoval sešup muzikantskou cestou dolů do středu Jeseníku na náměstí. Opět krása. Však můžete posoudit z fotogalerie na našich stránkách. Odkaz bude následovat za článkem. Pokud bych měl doporučit jedno místo v Jeseníku, tak by to byla asi Kafrárna na náměstí Svobody. Nejen že tam v krásné dětské herně zabavíte dítě, ale pokafráte si u dobré kávy.
No a pak už se jelo domů. A ještě vám dlužím splnění slibu ze začátku. Takže počítejte se mnou. Za tento zájezd jsem jako člen našeho KČT, odbor Velké Opatovice zaplatil včetně ubytování a polopenze 580 Kč, načež nečlenové kteří s námi jeli, za stejné služby zaplatili 980 Kč. Což je, jak si sami snadno spočtete o 400 korun více. Proto vám doporučuji státi se našimi členy, neboť roční příspěvek do našeho klubu činí pouhých 300! Takže už při pouhém jednom takovémto zájezdu uvidíte kus naší vlasti, ale i jako členové našeho klubu ušetříte rovnou stokorunu. A to se vyplatí! Informace načerpáte na našem webu: https://kct-odbor-velke-opatovice.webnode.cz/ K fotogalerii se proklikáte tudy: https://kct-odbor-velke-opatovice.webnode.cz/fotogalerie/
Na setkání s vámi na dalších našich akcích se těší za KČT, odbor Velké Opatovice Kája Hrdina, foto k dnešnímu článku Iveta Zoubková