Prvomájový výlet 2019 - Čenkovice, Buková hora, Mladkov

Ahoj, po odmlce zdravím i věrné čtenáře zpravodaje města Velké Opatovice. Pokud vám chyběly moje reportáže z našich cest, není nic jednoduššího než navštívit po internetu tento odkaz: https://kct-odbor-velke-opatovice.webnode.cz/ a zde v sekci REPORTÁŽE vše hravě doženete, stejně tak jak jsem to dohnal napsáním těchto reportáží já.

 A teď už vyrazíme na prvomájový výlet do Orlických hor. O  autobusový výlet na prvního máje je už tradičně velký zájem, což je velice potěšující fakt. Proto tedy 1.5.2019 v 7,00 vyjížděly z Velkých Opatovic od sokolovny dva autobusy. Po cestě jsme ještě vyzvedli turisty s Jaroměřic, Jevíčka, Chornice a Moravské Třebové a pak jsme zamířili přes Lanškroun do Čenkovic. Počasí bylo ten den parádní.

 Odtud z Čenkovic ti zdatnější z naší výpravy startovali pěšky po sjezdovce nahoru. Lanovka zrovna procházela revizí a byla mimo provoz, v zimě s ní totiž nastaly problémy a musela se dokonce zorganizovat evakuace pasažérů! Takže si Bukovou horu vyšlápli. Jejich trasa měřila 18 kilometrů.

 Větší část výpravy se autobusy posunula ještě o kus dál na dvanáctikilometrovou trasu do Červenovodského sedla. Odtud jsme si vystoupali na Suchý vrch, kde jsme si udělali občerstvovací zastávku u Kramářovy chaty. Někteří si zaplatili i vstup na rozhlednu, která s chatou sousedí.

Odtud jsem pak pokračovali až na rozcestí Nad Boudou. Zde jsme si mohli vybrat zda pokračovat po červené turistické značce po Jiráskově cestě, či si zvolit naučnou stezku Betonová hranice.

 Já se vydal v Jiráskových šlépějích. I tak jsem po cestě potkal Dělostřeleckou tvrz Boudu. U ní byl stánek s občerstvením, takže další zastávka. Na Boudě se pořádají prohlídky, tudíž se někteří zdrželi a tvrz navštívili. Odtud se cesty na několik kilometrů spojili v jednu, takže i po červené bylo k vidění několik betonových bunkrů. Mimo jiné jsme zašli i k Pěchotnímu srubu K-S 25 Na sedle.

 Poslední vrchol cesty byl pak Vysoký kámen. Po jeho zdolání nás už čekala cesta dolů do Mladkova. Potvrdila se mi pravda, že hůř se šlape z kopce než do kopce. Navíc poslední asi tři kilometry do vsi bylo po novém a krásném asfaltovém koberci. Ještě teď cítím jak mě ty nohy z něho brní! A když jsme míjeli pramen knížete Rostislava už jsme slyšeli vlak projíždějící mladkovským nádražím. Pak už to bylo, co bys kamenem dohodil!

 Náš cíl byl v Domě Hasičů. Zde se o nás příkladně postarali a dali zapomenout na loňské fiasko ze Žďárských vrchů.

 Závěrem mi dovolte odkaz na fotogalerii:

 https://www.zonerama.com/kajahrdina/Album/5274780

 Tak příště zase s námi? Budeme se těšit na vaši účast!   Zdraví Kája Hrdina