Putování za šamotovým plátkem 2019

Hodinu před oficiálním startem, cestou z domu na fotbalové hřiště, bylo nebe krásně modré, bylo příjemné teplé a slunečné ráno. Až jsem si i říkal, jestli nebudou dlouhé  kalhoty moc. Ale jak se později ukázalo, v úboru jsem žádnou chybu neudělal. I na větrovku z batohu došlo. Ale nenechte se mýlit! I když se nebe zatáhlo během chvilky, na déšť 8.června 2019 nedošlo. Počasí na pochod bylo takřka ideální, jen drobnými pihami na kráse byl občas chladný vítr. Loňský lijavec a pak následné dusno se neopakovalo.

 Ještě první účastníci, kteří vyráželi na trasy pochodu těsně po šesté hodině, měli sluníčkový start. Poté nastala doba vyčkávání, než se rozhodli i ostatní k účasti. Asi vinou zatažené oblohy, nedosáhli jsme loňské účasti, ale i necelé dvě stovky se počítají.

 Já se letos, stejně jako vloni vydal na cestu 17 kilometrů dlouhou. Po projití bránou ze hřiště vydal jsem se stoupat kopcem na Šraňky a pak do lesa. Prošel jsem kolem Hradiska následně kolem vodárny a Rýbrcoulova srdce. Až nad Borotín k vysílači mobilního operátora. A protože se nebojím si zkrátit cestu, vždyť musím zajistit fotodokumentaci, no a na Hrubém díle je to nejlepší místo. Podle rad zkušenějších kolegů jsem to u vysílače stočil doprava. A i když jsem využil mobilní aplikaci Mapy.cz a došel přesně na mapě k názvu Hrubý díl, tak jsem vlastně vůbec u kontroly nebyl! Takže jsem se prodíral šáším zbytečně. Vyplivlo mě to na správné cestě, ale už asi skoro kilometr směr k Velké Roudce. Což bylo zase dobré pro mé fotografie, měl jsem turisty v protisměru krásně čelem k objektivu.

 Teď si musím ještě postěžovat na stav lesních cest. Ty jsou od těžké lesní techniky tak rozbité, že bylo kolikrát lepší se vyhoupnout na mez a jít podélně lesem. Na místech byly po silné bouři, která řádila ze čtvrtka na pátek, úplná jezera, která se taky dala obejít jen mimo samotnou cestu.

 A tak už jsem na kontrole. Letos to měli Velkoroudští hasiči, zase o něco vymakanější! Sice vás nenechali si opéct párek, ale měli klobásy na grilu. Pivo točené, bylo samozřejmě jako křen! Jen se tu bohužel zrovna proháněl ten nejchladnější vítr, který ten luxus tak trochu kazil. Ale i tak. Kde si v lese na mýtince dáte točený pivo do skla !? Tentokrát jsem se nezdržel tak dlouho jako loňský rok, ale sud piva se vytočil i tak! Tento kontrolní bod je prostě velice oblíbený.

Zpět na červenou značku a směr Velká Roudka - lázně. Zde opět oko spočine na ruinách kdysi rekreačního střediska, kde se zatím stále nic neděje, jen přibyl pár výstražných cedulí. U Františkova pramene jsem doplnil tekutiny a vydal se směr Opatovice, opět přes Šraňky do cíle na hřišti. 

Zde jsem obdržel pamětní list a medaili. O dobrou náladu se tu už postarala country kapela Asi Tak! Občerstvení bylo zajištěno a tak ušlému pocestnému nic nechybělo. V průběhu odpoledne došlo i na hromadné focení našich členů, ve zbrusu nových tričkách, které jsme všichni dostali k této příležitosti konání 45. ročníku našeho pochodu.

Věříme že se s vámi a dobrou náladou opět uvidíme na dalších našich akcích.

Fotogalerii si prohlédněte na tomto odkazu: https://www.zonerama.com/kajahrdina/Album/5366919

Zdraví Kája Hrdina