Údolím Brtnice 

V sobotu 22. června 2019 jsme se vydali na poslední autobusový výlet před letními prázdninami. A protože se už tradičně jedná v tomto termínu o „adrenalinovější“ výlet, tak jsem byl cestou na místo jako na trní. Předem vám prozradím, že jsem si výlet užil, jen jsem si hezky zablátil boty.

 Autobus nás vysadil ve Vržanově. Bylo to o kilometr a půl dřív, než bylo plánováno, ale ryze technické důvody si to vyžádaly. Do Přímělkova silnice vede pod železničním viaduktem, ale ten nesplňuje výškové parametry, které by zaručovaly bezpečné podjetí našim autokarem. 

 Tudíž se nám cesta protáhla na 13 a půl kilometru. A pak ještě asi o dalších 200 metrů, neboť ti co šli na špici naší výpravy, přehlédli v listí maskovanou značku a neodbočili z cesty. A skoro celý zbytek jsme se vydali stále rovnou cestou za nimi. Ještě že existují mobilní telefony! Na křik zezadu jsme nezareagoval nikdo. Nerozuměli jsme. Prostě jsme zakufrovali. Tak to bylo pro pobavení.

 Polní cestou mezi loukami a poli, která byla obsypána různobarevným kvítím, jsme přišli k říčce Brtnici. Chtělo by se napsat že údolí Brtnice bylo krásné, stejně tak jako ta polní cesta. A místy to byla i pravda. Ale pak jsme občas procházeli lesy. Ale to už tak veselý obrázek nebyl! A nemůže za to nikdo jiný než ten surovec kůrovec. Pokud už nebyl u cesty palouk posetý pařezy po nemocných stromech, tak se nám naskytl pohled na mrtvý les! Prostě co bylo smrkové, nebylo kůrovci svaté! A obraz zkázy umocňovaly ještě i uschlé borovice! 

 Další překážky nás čekaly na lesních cestách, kde místy byly opravdu jen hluboké stopy po těžké lesní technice. A někdy tak zablácené, že se musely hledat stezky v lese kolem. Takže se vlastně splnily sliby o adrenalinovém zážitku. Ale jak jsem psal výše, i když tu líčím tento horor, celkově jsem si naše dobrodružství užil!

 Asi po dvou kilometrech jsme z Přímělkova přišli k zřícenině hradu Rokštejn. Na zřícenině je zachovalá vyhlídková věž, která byla ten den bohužel uzavřená. Nezbývalo nic než pokračovat kolem říčky až do města Brtnice. Město je to opravdu krásné.

Značka nás vedla hezky krajem města, až později nás zavedla do centra přímo před radnici, kde už na nás čekal autobus. No a že byly ještě dvě hodiny do stanoveného odjezdu, navštívili jsme místní hostinec, který byl právě součástí budovy radnice. Jen jsme se museli protáhnout kolem svatebčanů, chystajících se k obřadu.

 Na úplný závěr tu mám příspěvek do naší rubriky dobrých duší. A týká se mé osoby, neboť jsem ze zadní kapsy kraťasů vytrousil na sedadle autobusu peněženku a vůbec jsem si toho nevšiml. Naštěstí pro mě pan Valenta, řidič našeho autobusu, onu peněženku objevil a neváhal mi ji ze Šebetova ještě ten večer dovést. Tímto mu mnohokráte děkuji!

 A pokud chcete příště taková dobrodružství prožívat i vy, stačí se informovat u nás v KČT, odbor Velké Opatovice a jedete v tom s námi!

 Na úplný závěr ještě fotogalerie: https://www.zonerama.com/kajahrdina/Album/5398444

 Za  KČT, odbor Velké Opatovice zdraví Kája Hrdina